Pro známý

Devítka

1:V zrcadle kG#aluží prohlížím svůj svět,
déšť nechám stC#7ékat tiše po vlasech,
za límec pEodzim mi ukládF#á svý vyznánG#í
a jak ty stromy k ránu na duši led
v kabátě zvC#7yků a čekání,
až něčí těžká bEota prorazí tu námrazu
šedivejch F#uspěchanejch let.
R:A my budem zas (budem zase) hrG#át jen tak pro všechny svý znCmámý,
zase budem vBmítat slunce na stránC#ích našich známejch hG#orD#7,
ze života dG#áme šít frak pro ztracený flCmámy
a bílý místa, cBmo nám rostou na skránC#ích,
překryjem kD#7ouřem z cigaret.
2:Na cívce osudu se točí film,
kterej už každej z nás dobře zná,
defilé vteřin, hodin a dní, co jsou dávno pryč,
a stejně věřím, že se jedenkrát
sejdem zas nahoře, zas na pár dní,
a léta v tváři napsaný nám smaže noc,
co přejde, až my budem chtít.
R:+ a budem zase hrC#át jen tG#ak ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:21.101+00:00
Výsledky hledání: